50 let od MS 1971 v Goteborgu a zlatého Pavla Dvořáka

Píšu tento článek jako připomínku na MS 1971 v Goteborgu, kde stal a pořád je Pavel Dvořák jediný tenkrát ještě Čechoslovák Mistrem světa v kategorii F1A a Josef Klíma vše dokázal ztvrdit i v kategorii F1B. Je to až neskutečné jak doba běží a lidé se mění, nemyslím tím povahově, ale věkem. Pavel se stal pro mnoho z nás nezapomenutelným a hlavně po dobu 50 let nepřekonaným modelářem co dokázal vyhrát v královské kategorii F1A.

Dnes mu je teprve 77 let a je to stále ten Pavel co se pořád směje a nezkazí žádnou legraci, je to stále skromný stavitel všeho co létá a hlavně konstruktér nezapomenutelného modelu SAPER 13, který obletěl svět a v roce 1971 v Göteborgu přinesl Pavlovi ohromný úspěch. Nejenom že se mu podařilo vyhrát, ale také jako první předvedl impulzní vypuštění modelu, kterému se po mnoho let po té říkalo výstřel podle Dvořáka.

Pavel předběhl dobu jak v konstrukci, tak ve způsobu létaní. Saper13 se vymykal svým tvarem a pojetím modelům tehdejší doby. Dlouhé uši výztuha drátem na středech křídla /drát zakomponoval zcela nepochopitelně do spodní část nosníku což později počítal Ivan Horejši a zjistil, že se jednalo vlastně o geniální řešení, které posouvá střední osu nosníku směrem dolu a zvětšuje pružnost a tzv. objem nosníku / Na SAPERU 13 je použit profil, který dost připomíná dnešní laminární profily v kategorii F1A.

Začínal modelářit v dobách kdy se dalo létat skoro všude a společně s bratrem, Tondou Tvaružkou a dalšími kamarády jezdili pomalu denně trénovat za Prahu tam, kde se dnes rozléhá Jižní město. Objezdili tenkrát snad všechny soutěže a v té době byla běžná účast okolo 100 modelářů. Modely stavěl na polici ve stoje, a po několika letech se dopracoval ke konstrukci 13, která byla i pro mnoho z nás osudná, jelikož se pak mnoho let vyráběla jako stavebnice v tehdejším výrobním družstvu IGRA. V roce 1970 vyhrál mistrovství ČSSR a to mu otevřelo dveře do reprezentace.

Podle vyprávění Jirky Kaliny se vždy před mistrovstvím světa konalo soustředění reprezentantů tehdy ještě v Roudnici na Labem. Jirka Kalina byl v tu dobu ve funkci trenéra a na dnešní dobu s drastickými metodami zavedl denní řád! Každý den kluky budil ve 4 ráno a nutil je běhat, pak létat až do noci, ale Pavel s Ivanem Hořejším mu pokaždé utekli někam do pole dospat soudný den. Ivan a Pavel na ty momenty nemohou dodnes zapomenout stejně jako na cestu do Goteborgu, kterou absolvovali v Barkasu a Trabantu. Cesta prý byla očistec s jedním noclehem ve východním Německu a to ještě v kasárnách, které narychlo organizoval Jirka Kalina.

Samotné mistrovsví se létalo velmi zajímavě a to několik startů brzo ráno a pak odpoledne, jelikož ve Švédku kolem poledne foukal silný vítr. Pavel měl na MS dva silné okamžiky, kdy s jeho smíchem který se dodnes podoba řehtačce říká Kalinovi „trenére ty neznáš lítat na racky“. Bylo to, když model zatáhl rovnou po vypuštění pod kroužícího racka a hned jej vypustil. Druhy a ten nejsilnější přišel při rozletu, kdy SAPERA vystřelil s velkým průhybem křídel a se ziskem asi 8 m zvítězil v rozletu nad Finem Munnunkkou o 12 vteřin. Byl první kdo použít techniku výstřelu do zatáčky a nutno říci, že v době kdy nebyly háčky pro kruhový let mít seřízený model na výstřelovou zatáčku bylo takřka nemožné. Po mistrovství v 71 ještě mnoho let reprezentoval ČSSR a posléze ČR nejen v kategorii F1A, ale i kategorii F1B a také úspěšně.

Dovolil jsem si těchto pár řádek napsat k padesátému výročí zatím nepřekonaného úspěchu v královské kategorii volných modelů F1A, a zároveň jako poděkování Pavlu Dvořákovi za to, že mnohým z nás ukázal cestu byl a je výborným kamarádem a nejen to………

Autor: Roman Kalanda

Rád bych napsal malý dovětek k tomuto textu. Velmi dobře si pamatuji, jak mě inspiroval článek v příloze Modeláře od Pavla Dvořáka s názvem Když chci prorazit, tak musím makat. Sice jsem tomu tenkrát v 15.-ti moc nerozuměl, ale to poselství ve mě zůstalo. Pavlovi přeji hodně zdraví a děkuji za inspiraci, která zasáhla i mě.
Zároveň se musím omluvit Romanovi, který článek napsal. Několikrát jsem volal do redakce RC Modelů, aby článek opravdu vyšel, až jsem asi vyvolal dojem, že jsem text napsal já a článek podepsali mým jménem. Autorem je Roman Kalandra, kterému se tímto velmi omlouvám.
Tomáš Ciniburk